Novinky, dobrá praxe a názory
Aktuální dění v projektu, co se v obcích osvědčuje a jak se na regionální data díváme my.
14. 8. 20261 min čtení
Analýzy dojezdnosti bez hranic: Vylepšujeme přeshraniční data pro ORP
Život v pohraničí nekončí na hraničním přechodu a naše analýzy na to reagují. U ORP, která leží na hranicích, zasahuje 30minutová dojezdnost běžně i k našim sousedům. Aby naše indexy odpovídaly realitě, v roce 2024 jsme zahrnuli do výpočtů plnohodnotná přeshraniční data ze sousedních států.
Číst článek
12. 8. 20263 min čtení
Obvoďák není přírodní úkaz
Na papíře garantují dostupnost péče pojišťovny. Ve skutečnosti ji řeší starosta, protože lidé zvoní na jeho dveře, ne na dveře pojišťovny. Dobrá zpráva zní, že starosta zmůže víc, než si většinou myslí.Ten příběh zná každé menší město. Paní doktorka, která tu ordinovala třicet let, odchází do důchodu. Pojišťovna pošle dopis se seznamem smluvních lékařů, z nichž nejbližší bere nové pacienty čtyřicet minut jízdy daleko. Kraj vyjádří porozumění. A za půl roku stojí ve dveřích radnice první senior s otázkou, kam má jít, když nemůže řídit. V tu chvíli je z dostupnosti péče komunální téma, ať kompetence formálně patří komukoli.První krok k řešení je změna pohledu. Lékař není přírodní úkaz, který se ve městě buď vyskytne, nebo nevyskytne. Je to člověk s rodinou, hypotékou a výběrem z desítek nabídek, protože poptávka po něm je všude. Města o lékaře soutěží úplně stejně, jako soutěží o učitele nebo o firmy. Jen si to část z nich odmítá přiznat a soutěží tím, že čeká.Co fungujeNástroje jsou známé, levné a žádný nevyžaduje změnu zákona. Obecní byt, protože bydlení rozhoduje u mladých lékařů stejně jako u učitelů. Ordinace v majetku města za symbolický nájem, ideálně vybavená, aby se dalo začít ordinovat, ne rekonstruovat. Příspěvek na převzetí praxe po lékaři, který končí, protože nástupnictví je nejkritičtější okamžik celé sítě. A servis kolem, místo ve školce, pomoc s prací pro partnera, jednoduché jednání s úřadem. Není to zázračný recept a ne každému vyjde napoprvé. Ale šance města, které hraje aktivně, je nesrovnatelně vyšší než šance města, které čeká.A náklady? Byt, ordinace a příspěvek na start dají dohromady jednotky milionů, tedy zlomek ceny průměrné křižovatky. Jenže křižovatka je vidět z billboardu a ordinace je jen tichá jistota, že tu za deset let ještě budou bydlet rodiny s dětmi. Proto se staví křižovatky.
Číst článek
11. 8. 20263 min čtení
Lékařů máme dost. Jen ne tam, kde jsou lidi
Česko má lékařů víc, než je průměr OECD. A zároveň 1,2 milionu lidí žije v územích, kde je zdravotní péče slabá doma i v dojezdu. Obě věty platí najednou. A přesně proto se nic neděje.Na celostátní úrovni vypadá české zdravotnictví zdravě. Lékařů na počet obyvatel máme nad průměrem vyspělých zemí a tímhle číslem se dá pohodlně mávat v každé debatě. Jenže celostátní číslo žádného pacienta neošetří. V každodenním životě rozhodují dvě mnohem prostší otázky. Jakou péči najdu přímo ve svém městě? A kam se dostanu autem do půl hodiny, když doma chybí?Když jsme těmito dvěma otázkami poměřili všech 206 správních obvodů, vyšlo z toho číslo, které by mělo stát v každé zprávě o českém zdravotnictví hned vedle chlubení průměrem OECD. Ve 45 obvodech je síť ordinací podprůměrná v místě i v dosahu zároveň. V těchto územích bez rezervy žije 1,2 milionu lidí. Je to srovnávací řez, podprůměrnost vůči zbytku země, ne absolutní norma. Jenže právě tahle území mají k jakémukoli standardu nejdál a nejmenší možnost náhrady. Jsou to vnitřní periferie a příhraničí, Aš, Podbořany a desítky dalších míst, kde dojíždění problém neřeší, protože není kam dojet. Výpadek jediné ordinace se tam projeví okamžitě a náhrada neexistuje.Průměr je nejlepší místo, kam schovat problémSouhrnná čísla přitom nezakrývají jen velikost problému, ale i jeho povahu. Stejně špatné skóre dostupnosti může mít město, kterému chybí vlastní ordinace, i město obklopené hustou sítí sousedů. Jeseník má na svou velikost slušnou síť, ale hory a hranice z něj dělají druhé nejizolovanější území v zemi. Říčany mají ordinací málo, jenže Praha v dojezdu každodenní potřebu vyřeší. A pak jsou místa slabá doma i v okolí. Čtyři různé světy, jedno číslo v žebříčku, čtyři úplně jiné recepty. Kdo řídí zdravotnictví podle průměru, neřídí nic.
Číst článek
4. 8. 20263 min čtení
Bilion korun a jediný region, který klesl
Nejvyšší kontrolní úřad spočítal, co dvacet let evropských peněz udělalo s Českem. Čistý příjem přes bilion korun. A ze všech regionů nových členských zemí se za tu dobu vůči průměru EU propadl jediný. Náš.Čísla z EU reportu NKÚ stojí za pomalé přečtení. Česko za dvacet let členství získalo z evropského rozpočtu čistý příjem zhruba 1,06 bilionu korun, počítáno se všemi platbami včetně zemědělských. Za stejnou dobu zmenšilo svůj odstup od průměrného bohatství EU, měřeno výkonem ekonomiky na obyvatele, o 19 procentních bodů. Polsko o 33, Litva o 38. Část rozdílu se dá vysvětlit tím, že jsme startovali bohatší a dohánět z vyšší úrovně je pomalejší. Celý rozdíl ale ne. A na Severozápadě neplatí vůbec nic z toho, ten se vůči evropskému průměru propadal, jediný ze všech.A pak je tu věta, která by měla viset v každé kanceláři, kde se v Česku rozhoduje o evropských penězích. Ze 67 regionů nových členských států rostly vůči průměru EU všechny kromě jednoho. Ten jediný klesající region je český Severozápad, Ústecko a Karlovarsko. Rumunské, bulharské i polské periferie se zvedly. Naše klesla, a my víme, jak to na místě vypadá. To není statistická kuriozita ani smůla. To je vysvědčení.Auditor státu říká totéž co dataNa tomhle textu je podstatné, kdo mluví. Tohle netvrdí aktivista, opozice ani nezávislý projekt s indexem. Tohle píše Nejvyšší kontrolní úřad, vlastní auditor státu. Prostředky se podle něj „rozmělňují do velkého množství projektů bez multiplikačních efektů“ a chybí strategické rozhodnutí, kam vlastně chceme dojít. Přeloženo z auditorštiny, utrácíme plošně, po malých dávkách, bez cíle a bez měření. Přesně tohle říkají léta i naše data o kvalitě života. Když se dvě nezávislé optiky, účetní a datová, shodnou na stejné diagnóze, přestává být slušné mluvit o názoru.
Číst článek
24. 7. 20263 min čtení
Česko si objednává levnou práci
Podívali jsme se na 35 800 pracovních inzerátů z celého Česka. Čtyři z pěti hledají levnou pracovní sílu, specialistu nebo řídící pozici jen zhruba každý devátý. Jaké lidi dnes nabíráme, taková země tu bude za dvacet let.Struktura poptávky po práci je nejupřímnější dokument o tom, jakou ekonomiku si Česko objednává. Z vytěžených nabídek míří 61,7 % na provozní a řemeslné pozice s mediánem mzdy kolem 27 800 korun, dalších 18,3 % na pomocné a nekvalifikované práce za 22 400. Odborné a technické profese tvoří 9 % a řízení se specialisty 10,9 % s nabízenou mzdou kolem 42 000. Mezi špičkou a dnem nabídky je 19 600 korun měsíčně. Čtyři z pěti inzerátů v zemi hledají práci, ze které se těžko platí hypotéka a ještě hůř budoucnost.Že na tom záleží, ukazují data o kvalitě života. Obvody s živou nabídkou práce mají průměrný index 4,55, obvody, kde se prakticky nenabírá, 3,77. Nabídka práce je tep města.Férová poznámka k datům, inzeráty nejsou celý pracovní trh. Specialisté se často hledají přes známé a headhuntery, dělnická místa se kvůli fluktuaci inzerují opakovaně, takže skutečný poměr bude o něco milosrdnější a ve struktuře zaměstnanosti je podíl kvalifikovaných profesí vyšší. Inzeráty měří především to, kde se lidé točí. Jenže právě tok náborů rozhoduje, kam se struktura posune, a ten směr je jednoznačný.Vedle objemu rozhoduje i to, co se nabízí. Dnešní inzeráty jsou objednávka ekonomiky na deset let dopředu, protože jaké lidi město nabere, takové služby, školy a příjmy bude mít.Skladová republikaProč si objednáváme levnou práci? Protože je nejrychlejší. Hala u dálnice se postaví za rok, přinese stovky míst najednou, dá se u ní slavnostně přestřihnout páska a městu odvádí daň z nemovitostí. Kvalifikovaná pracovní místa vznikají pomalu, po desítkách, a nedají se slavnostně otevřít. Jenže nízkomzdová monokultura je křehká. Je první na ráně automatizaci, netvoří kolem sebe služby a nedrží ve městě absolventy. Město, které vsadilo všechno na sklady, si koupilo zaměstnanost na jednu generaci a problém na dvě.
Číst článek
22. 7. 20263 min čtení
Města pod hranicí přežití
V Orlové připadá na sto obyvatel 19 zaměstnanců, třetina republikového mediánu. V indexu kvality života je poslední. Náhoda to není. Tvorba pracovních míst totiž v Česku není ničí agenda.Z metodiky, se kterou pracujeme léta, plyne jednoduchá hranice. Město dlouhodobě neudrží svou vitalitu, pokud na sto obyvatel připadá méně než čtyřicet zaměstnanců. Počítají se přitom místa výkonu práce v obci, ne zaměstnaní obyvatelé, satelity proto mají čísla nízká, jejich lidé pracují jinde. Republikový medián je 55. Čtyřicítku bereme jako orientační hranici z naší metodiky, ne jako přírodní zákon. Jenže dole na mapě se s realitou potkává přesně. Všech čtrnáct obvodů pod ní, které nejsou satelity metropolí, má podprůměrnou kvalitu života. Bez výjimky. Pod hranicí přežití se dnes nachází 24 z 206 správních obvodů. A když k pracovní hustotě přiložíte index kvality života, obraz zaostří. Čtrnáct z těch čtyřiadvaceti území má zároveň podprůměrnou kvalitu života, a jsou to přesně ta jména, která byste čekali.Orlová, 19 zaměstnanců na sto obyvatel, 206. místo v indexu. Havířov, 25 zaměstnanců a index kvality života 1,2 z deseti možných. Aš, Kraslice, Tanvald, Varnsdorf, Frýdlant, Rýmařov, Králíky. Stará průmyslová území a vnější periferie, místa, odkud práce odešla a nic ji nenahradilo. Tahle mapa se nezměnila deset let a nikoho v ní nic nepřekvapí. Právě to je na ní nejhorší.Výjimka potvrzuje metropoliAno, existují města s málo prací a skvělým životem. Šlapanice s 34 zaměstnanci na sto obyvatel drží deváté místo v indexu, Černošice se 17 jsou ve špičce. Jenže všechna tahle města mají jedno společné, Prahu nebo Brno za humny. Recept „práci dovezeme dojížděním“ funguje jen tam, kde je kam dojíždět, psal jsem o tom u Říčan. Pro Orlovou, Aš nebo Rýmařov žádná metropole v dosahu není. Tahle města nemají volbu mezi prací doma a prací vedle. Mají volbu mezi prací doma a odchodem.A hranice čtyřiceti není jediné varování, které data umějí. Vedle stavu, tedy kolik práce město drží, sledujeme nově i tok, kolik míst se v něm otevírá. Město může mít místa zatím obsazená, a přitom už žádná nová nenabízet. Úbytek nabídky podle všeho předbíhá úbytek zaměstnanosti o roky, a jak se naše datové řady prodlužují, budeme to umět doložit přesně. Kdo se dívá jen na míru nezaměstnanosti, vidí minulost. Kdo se dívá na strukturu a objem nabídky, vidí, co přijde.
Číst článek
20. 7. 20263 min čtení
6 254 obcí je luxus, který si nemůžeme dovolit
Česko má nejrozdrobenější samosprávu v Evropě. Tisíce obcí nemají kapacitu plánovat, investovat ani řídit. Všichni to vědí, data to potvrzují a nikdo se neodváží vyslovit slovo slučování.
Číst článek
17. 7. 20263 min čtení
Praha není Česko
Praha drží 43 % veškeré hotovosti českých obcí, 171,7 miliardy korun. Každá celostátní debata o „českých městech“, která tohle číslo ignoruje, je debata o dvou různých zemích najednou.
Číst článek
14. 7. 20263 min čtení
Dvě poloviny pravdy o dobrém životě
Mladá Boleslav má extrémní ekonomickou sílu a průměrnou kvalitu života. Říčany mají špičkovou kvalitu života a práci si vozí odjinud. Obě města vyvracejí jednu polovinu oblíbené pravdy. A obě potvrzují tu druhou.
Číst článek