Nabídek je dost. Práce, o kterou stojíte, ne

Jedno číslo z jednoho zdroje

Když se u nás mluví o trhu práce, mluví se o počtu volných míst v evidenci úřadu práce. Je to jediný pravidelně publikovaný údaj a bere se jako obraz situace. Jenže odborový předák, který jde vyjednávat o mzdách, potřebuje vědět něco jiného. Kolik práce je v jeho okolí opravdu nabízeno, jaké profese to jsou a jestli mezi nimi vůbec je něco pro lidi s kvalifikací. Na tohle celostátní číslo neodpoví.

Českomoravská konfederace odborových svazů proto zadala vytvoření datové platformy, která by trh práce popsala v místě, ne v republice, a přidala k počtu nabídek i jejich obsah. Zadání znělo popsat skutečnou šířku a hloubku trhu práce ve všech správních obvodech a udělat z toho veřejně dostupný nástroj pro sociální dialog.

Jeden zdroj ukáže jen část trhu

První krok byl prostý. Kromě evidence úřadu práce jsme robotickým sběrem vytěžili nabídky z hlavních pracovních portálů. Tím ale práce začíná, ne končí. Portály část inzerátů z úřadu práce přebírají a znovu publikují, takže bez deduplikace by stejné místo vstoupilo do statistiky dvakrát nebo třikrát. Vyřešili jsme to porovnáním pozice, zaměstnavatele a místa výkonu práce. Následoval přepočet hodinových sazeb na měsíční ekvivalent, převod částečných úvazků na plný, aby byly hodnoty srovnatelné, a vyřazení nabídek s inzerovanou mzdou pod zákonnou minimální mzdou, kterých je zhruba pět procent a podle kontroly vzorku jde nejčastěji o chybně vyplněnou hodinovou sazbu nebo nepřiznaný zkrácený úvazek. Jednotkou je přitom jeden inzerát, ne jedno volné pracovní místo, protože evidence úřadu práce eviduje místa a portály inzeráty. Ve sledovaném sběru šlo o 79 796 nabídek a 218 142 nabízených míst, a čísla proto nejsou přímo srovnatelná s republikovou statistikou volných míst.

Poctivé je říct, že úřad práce zůstává hlavním zdrojem i u nejvyšší úrovně, pochází z něj 81 % těchto nabídek. Portály ale doplňují právě ty, které v malých obvodech chybí. Kdybychom zůstali u samotné evidence úřadu práce, vyšlo by dvacet obvodů, ve kterých není ani jedna nabídka nejvyšší úrovně. Po přidání portálů jich zůstalo jedenáct. Devět obvodů by tedy z jediného zdroje vypadalo jako místa, kde se kvalifikovanější práce vůbec nenabízí, a přitom se tam nabízí. Rozdíl není chyba měření, je to systematické zkreslení jednoho kanálu.

Klasifikace, která z názvu inzerátu udělá informaci

Počet nabídek sám o sobě nestačí. Dvě stě nabídek balicích prací a dvě stě nabídek napříč obory jsou dvě úplně jiné situace, přestože se v běžné statistice zapíší stejně. Postavili jsme proto vlastní klasifikaci. U nabídek z evidence úřadu práce přebíráme kód CZ-ISCO přiřazený úřadem, u inzerátů z portálů jej přiřazujeme z názvu a popisu pozice. Vlastní je nadstavba nad tím. Všech 434 čtyřmístných kódů jsme převedli na 75 profesních kategorií, se kterými se dá pracovat v běžné debatě, a každé kategorii přiřadili úroveň přidané hodnoty práce podle nároků na kvalifikaci, složitosti úkolů, míry samostatného rozhodování a podílu duševní práce. Metodicky jde o náročnost práce, ne o přidanou hodnotu v pojetí národních účtů.

Teprve tahle vrstva dělá z dat informaci. Umožňuje se ptát, kolik různých profesí se v obvodu vůbec nabízí a jestli mezi nimi je práce, kvůli které by se vyplatilo studovat. A odpovědi jsou nepříjemné.

Polovina obvodů nenabízí ani polovinu sledovaných profesí. To není údaj o nezaměstnanosti, ta může být nízká. Je to údaj o volbě. V obvodu, kde se nabízí patnáct profesí, si člověk nevybírá zaměstnání, vybírá si mezi zaměstnáním a stěhováním.

Jedenáct míst, kde se nenabídla jediná práce nejvyšší úrovně

Nejtvrdší zjištění je zároveň nejjednodušší. V jedenácti správních obvodech nebyla v celém sběru jediná nabídka práce nejvyšší úrovně. Ani jedna. První námitka zní, že v malém obvodu je nula očekávatelná náhodou. Ověřili jsme to. Při celostátním podílu 7,4 % má obvod se stovkou nabídek očekávat sedm nabídek nejvyšší úrovně, a pravděpodobnost, že nebude ani jedna, je pod jedním procentem.

Pro odbory má tenhle výstup přímé použití. Pokud se v území nenabízí práce nejvyšší úrovně, nemá kdo vytvářet tlak na růst mezd zdola a argument o nedostatku kvalifikovaných lidí se otáčí naruby. Nejde o to, že by lidé nebyli. Jde o to, že práce, kterou by dělali, tam nikdo nenabízí.

Z analýzy veřejný nástroj

Výstupem není studie, ale běžící datová služba. Portál Zaměstnanec v datech srovnává nabídky ve všech 206 obvodech, ukazuje je v kartogramech a nabízí je v podobě, se kterou se dá jít k jednacímu stolu. Sběr probíhá dvakrát ročně, na podzim a na jaře, takže nejde o jednorázový snímek, ale o řadu, ve které je časem vidět vývoj.

Práce nebyla ve výpočtu, ale v přípravě dat

Samotný výpočet je na téhle zakázce ta snadná část. Těžké bylo dostat se k datům, která nikdo nepublikuje v použitelné podobě. Nabídky práce jsou nestrukturovaný text rozsypaný po desítkách zdrojů, každý zaměstnavatel je píše jinak, mzdu uvádí méně než třetina inzerátů a část údajů si vzájemně odporuje. Robotický sběr, deduplikace, přiřazení kódu, převod na srovnatelné jednotky a průmět do území jsou kroky, ve kterých se rozhoduje, jestli výsledek bude obhajitelný.

Poctivé je říct i to, co data neumí. Popisují nabídku, ne skutečnou zaměstnanost, takže obvod bez nabídky nejvyšší úrovně může mít kvalifikované lidi, kteří dojíždějí jinam. Zachycují také jen kanály, které sbíráme, takže u profesí inzerovaných převážně na kariérních webech firem je naše nabídka podhodnocena. Mzdu uvádí jen menšina inzerátů, takže mzdové ukazatele je nutné číst jako údaj o inzerovaných, nikoli o skutečně vyplácených mzdách. A klasifikace přidané hodnoty je expertní konstrukce, kterou lze rozporovat. Právě proto je celá metodika zveřejněná a každé číslo se dá přepočítat.

Stejný postup, tedy vytěžení nestrukturovaných dat, jejich vyčištění, klasifikace a průmět do území, se dá použít na jakékoli téma, kde se veřejná debata opírá o jediný oficiální ukazatel. Pokud takové téma máte, ozvěte se nám. Začíná se daty, která už existují, jen je nikdo nedal dohromady.