Lex Aš. Když data řeknou, že dosavadní cesta nikam nevede

Region, který pracuje, a přesto se vylidňuje

Ašsko je nejzápadnější výběžek republiky, periferie kraje i státu zároveň. Nezaměstnanost tu přitom není problém, přes 40 % obyvatel jezdí za prací do Německa a peníze v rodinách jsou. Jenže právě to maskovalo skutečný stav. Od roku 2010 ubylo 11 % obyvatel v produktivním věku a 23 % firem, na sto obyvatel města připadá 29 zaměstnanců proti 51 v průměru republiky a podíl vysokoškoláků nepřekračuje 7 %. V našem hodnotovém průzkumu uvedlo 85 % mladých mezi 18 a 35 lety, že uvažuje o odchodu.

Datové srovnání ORP Aš se zbytkem země doplnilo dva kritické systémy. Ve zdravotnictví je 45 % atestovaných lékařů starších 65 let a chybí čtyři dětští lékaři. Ve školství nedokončí základní vzdělání 9,3 % dětí proti 3,3 % v ČR a mezi nejlepší pětinu u jednotných přijímacích zkoušek se dostane jen 14,3 % žáků proti 21,9 % celostátně. Diagnóza zněla jasně. Region neumírá na nezaměstnanost, ale na slabou ekonomickou základnu, odchod kvalifikovaných lidí a rozpadající se veřejné služby.

Pomohou evropské fondy? Data řekla ne

Standardní odpověď na problémy periferie zní „napište projekty a čerpejte". Než jsme ji přijali, otestovali jsme ji. V analýze územních dopadů ESIF 2007 až 2023 jsme napříč všemi 206 správními obvody porovnali objem proplacených dotací na obyvatele s indexem kvality života.

Aby srovnání vůbec bylo poctivé, bylo nutné data nejdřív postavit na stejný základ. Prošli jsme proplacené projekty všech operačních programů za období 2007 až 2023 a každý z nich přiřadili do území podle místa realizace, ne podle sídla příjemce, což je rozdíl, který běžné statistiky čerpání ignorují a který dokáže obraz regionu úplně převrátit. Objemy jsme přepočetli na obyvatele, převedli na srovnatelný index a teprve potom položili vedle indexu kvality života.

Výsledek byl jednoznačný. Mezi objemem dotací a kvalitou života není žádná souvislost, korelace vyšla prakticky nulová, 0,01 v publikované analýze a 0,03 v rekonstrukci nad pracovními daty, ze které je vykreslen graf níže. Rozpad po resortech dopadl stejně, nejsilnější vztah v celé sadě má zemědělství s hodnotou 0,29, což je pořád slabá vazba, a dva resorty vyšly dokonce záporně. Karlovarský kraj je přitom v přepočtu na obyvatele největším příjemcem evropských peněz v zemi, přes 261 tisíc korun na hlavu, a přesto drží dno žebříčku kvality života. Samotné Ašsko naopak čerpá hluboko podprůměrně, mimo jiné proto, že velké dopravní stavby končí u sousedů v Chebu a Sokolově. A poskytovatelé dotací dopad na kvalitu života v území vůbec nesledují.

Poctivá poznámka k síle toho čísla. Nulová korelace sama o sobě nedokazuje, že dotace nepomáhají, peníze cíleně tečou i do slabších území, což vztah přirozeně stlačuje. Jenže po dvaceti letech a stovkách miliard by v mapě země měl zůstat aspoň nějaký viditelný otisk. Nezůstal. A to je zjištění, se kterým se musí pracovat, ne ho omlouvat.

Lex Aš. Tři sandboxy místo dalších žádostí

Když data vyvrátila výchozí hypotézu, otevřel se prostor pro řešení mimo vyjeté koleje. Inspirovali jsme se speciálními ekonomickými zónami v zahraničí a principem regulatorního sandboxu, tedy časově ohraničeného experimentu, ve kterém stát na vymezeném území ověří jiná pravidla dřív, než je zavede plošně. Odtud i název, takový experiment vyžaduje zvláštní zákon, a návrhu se proto začalo říkat Lex Aš. Jádrem návrhu je speciální ekonomická zóna, kterou dopadová studie z října 2024 rozpracovala do detailu včetně nákladů, přínosů a milníků vyhodnocení.

Vedle zóny dopadová studie ověřila stejný princip i pro zdravotnictví a školství, tedy oblasti, kde na Ašsku plošná pravidla selhávají nejviditelněji. Záměrně je tu necháváme bez parametrů. Podstatné na nich není konkrétní nastavení, ale doklad, že mechanismus časově ohraničeného experimentu se dá použít všude tam, kde stát dvacet let opakuje postup, který nefunguje. Detail obou sandboxů je v dopadové studii.

Závěr dopadové studie je jednoznačný. Náklady na zavedení zóny jsou prokazatelně nižší než hodnota dlouhodobých přínosů pro veřejné rozpočty a kvalitu života obyvatel. Myšlenka se uchytila, dnes běží práce na legislativním ukotvení sandboxů a iniciativa směřující ke vzniku speciální ekonomické zóny.

Pod kapotou. Z čeho se návrh skládal

Celý projekt stojí na kombinaci dat, která už existují, jen je nikdo nedává dohromady. Základem je Index kvality života se svými 84 metrikami pro všech 206 obvodů, který umožnil postavit Aš vedle srovnatelných území místo vedle celostátního průměru. Hospodaření a rozpočty přidal Monitor Ministerstva financí, demografii ČSÚ, zdravotní kapacity a věkovou strukturu lékařů ÚZIS, výsledky žáků data z jednotných přijímacích zkoušek a dotační toky seznamy příjemců z MMR. K tomu terénní vrstva, kterou žádná databáze nenahradí. Rozhovory s lékaři a pedagogy, hodnotový výzkum mezi obyvateli a analýza motivů pendlerů, protože čísla řeknou co, ale lidé řeknou proč.

Podstatné je, že žádný parametr návrhu nevznikl od stolu. Každé číslo v Lex Aš má dohledatelný původ v datové diagnóze, což je přesně to, co mu dává váhu při jednání s regulátory. Několik příkladů, jak se z dat stala konstrukce návrhu.

Stejná logika platila i pro volbu nástroje. Než jsme navrhli speciální ekonomickou zónu, zpracovali jsme přehled fungujících zón v zahraničí, co v nich stát reguluje jinak, jak dlouho experiment běží a kdy se vyhodnocuje. Sandbox v Lex Aš proto není nápad z brainstormingu, ale přenos ověřeného mechanismu do českého právního prostředí, s referenčním obdobím a milníky vyhodnocení, aby stát riskoval kontrolovaně.

Bez datové analýzy by Lex Aš nevznikl

Data v tomhle příběhu nejsou ilustrace, jsou nosná konstrukce. Diagnóza regionu určila, které tři systémy se musí řešit. Analýza ESIF vyvrátila pohodlnou hypotézu, že stačí lépe čerpat, a tím legitimizovala hledání řešení mimo dotační logiku. Srovnání s 206 obvody dodalo návrhu parametry, od podmínky nadmediánových mezd po počty lékařů a velikost tříd. A vyčíslení dopadů dalo městu do ruky argument, se kterým může jednat s ministerstvy jako rovný s rovným. Malé město na kraji republiky si takovou pozici bez dat nevyjedná.

Od diagnózy k podkladům pro jednání

Výstupem není jedna studie do šuplíku, ale sada dokumentů, se kterými město reálně pracuje. Dohromady tvoří argumentační řetěz od diagnózy až po vyčíslený návrh, který obstojí před ministerstvem, krajem i novináři.

Stejný postup, diagnóza území, poctivý test výchozí hypotézy a teprve potom návrh řešení, se dá zopakovat pro kterékoli město či region v zemi. Data pro všech 206 správních obvodů už existují, osm let zpátky a rok po roce, takže diagnostická část netrvá roky, ale týdny. Lex Aš je první případ, kdy z nich vyrostl návrh změny pravidel hry. Nemusí zůstat poslední. Pokud vás zajímá, jak by stejná diagnóza vypadala pro vaše území, ozvěte se nám. Začíná se daty, která už existují.