Dolní Lutyně. Popsat dopady továrny, která zatím existuje jen na papíře

Otázky byly konkrétní. Vstupy nikoli

Zadání dopadové studie mělo jednu nepříjemnou vlastnost. Známa byla plocha záměru a zhruba očekávaný počet zaměstnanců, tedy dvě čísla. Nebyl znám investor, jeho technologie ani technické požadavky, a v řadě kapitol se opakuje stejná věta „požadavky na investici nebyly zadavatelem definovány“. Otázky, které kladly obce, kraj i obyvatelé, přitom konkrétní byly. Kolik dětí přibude ve školkách. O kolik víc aut pojede po silnici před domem. Jestli bude na místní lidi stačit pracovní síla, nebo přijedou agenturní pracovníci. Kolik peněz z toho bude mít obec. Co zmizí z krajiny a co ji nahradí.

Odhad odvozený z jednoho referenčního projektu by na takové otázky odpověděl rychle a nepřesně. My jsme šli opačnou cestou. Nejdřív jsme popsali území tak podrobně, jak to data dovolí, a teprve do takto popsaného území jsme vpustili modelovaný záměr. Rozdíl mezi tím, co území dnes zvládne, a tím, co po něm investice bude chtít, je celá dopadová studie.

Vymezit území. Bez toho nemá smysl počítat cokoli dalšího

Nejčastější chyba dopadových analýz je, že se počítá na hranicích obce nebo okresu, protože v nich existuje statistika. Jenže lidé takové hranice nevnímají. Vymezili jsme proto území podle dojezdové doby, což je zároveň hranice, ve které se obvykle posuzuje dostupnost služeb a kvalita života. Do každé izochrony jsme napojili obyvatelstvo, zaměstnané, ekonomické subjekty a uchazeče o zaměstnání, a to i na polské straně, kterou by analýza vedená po českých administrativních hranicích ztratila.

Vymezení není formalita, ale rozhodnutí, které nese celý zbytek studie. V patnáctiminutovém jádru se řeší tlak na školky, ordinace a ceny nemovitostí, protože tam se dopad koncentruje. V třicetiminutovém území se řeší trh práce a doprava, protože v takovém rozsahu se lidé reálně pohybují za prací. A šedesátiminutový perimetr jsme spočítali proto, abychom mohli doložit, proč ho nepoužíváme.

Sto ukazatelů, které popíšou území dřív, než tam vůbec vyjedete

Základní vrstvou je datový screening území, přes sto ukazatelů v devíti skupinách, od struktury obce a bydlení přes veřejnou a komerční vybavenost a prostorovou ekonomiku až po limity rozvoje, tedy tepelné ostrovy, svažitost, hlukovou mapu, třídy ochrany půdy nebo stacionární zdroje znečištění. Nad tím leží srovnávací vrstva Obcí v datech, 29 indexů počítaných na 70 datových sadách pro všech 206 správních obvodů, díky které jde Dolní Lutyni a její okolí postavit vedle srovnatelných území, nikoli vedle celostátního průměru. A pod tím vším jsou registry, které je nutné nejdřív dostat do prostoru, protože v původní podobě jsou to jen tabulky.

Že se tyhle vrstvy vyplatí kombinovat, ukázal hned jeden z prvních výstupů. Podle sčítání má Dolní Lutyně 5 315 obyvatel, podle analýzy dat mobilních operátorů je jich v území reálně přítomno 4 761. Rozdíl jde na vrub trvalých adres, které lidé po odstěhování nepřehlásili. Pro dopadovou studii je to podstatné, protože všechny nároky na vybavenost se počítají z toho, kolik lidí tu skutečně žije, ne kolik jich má v obci úřední bydliště.

Kde data odpověděla přesněji, než by dokázal odborný odhad

Na obecné otázky typu „je to pro region přínos“ umí odpovědět kdokoli. Užitečné jsou až odpovědi na otázky, které se dají zpochybnit. Následující čtyři patří k těm, kde by odhad od stolu buď selhal, nebo by ho nešlo obhájit.

Bude na to vůbec dost lidí

Nejhlasitější obava zněla, že zóna přivede tisíce agenturních a zahraničních pracovníků. Odpověď potřebovala vědět, kolik lidí v území pracuje v odvětvích, ze kterých se do výroby reálně přechází. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsme proto očistili o sektory, které pro takový přechod nedávají smysl, a výsledek postavili vedle poptávky investora.

Doplňujícím zjištěním je fluktuace. V území do 30 minut mění práci 14 až 17 % zaměstnanců relevantních odvětví ročně, tedy 19 až 23 tisíc lidí, a to bez ohledu na to, jestli zóna vznikne. Nábor 3 666 lidí rozložený do několika let se tak odehrává uvnitř pohybu, který v území probíhá tak jako tak. To je informace, kterou bez datové řady nikdo nemá, a přitom mění vyznění celé debaty.

Kudy to pojede

Dopravní model rozpustil očekávaný provoz do konkrétních ulic. Za obě etapy jde o 8 871 osobních vozidel denně, 1 900 nákladních vozidel, 19 vlakových souprav, 73 autobusů a 513 zaměstnanců přicházejících pěšky nebo na kole. Zásadní zjištění není souhrn, ale rozpad. Na ulici Neradská, která je dnes běžnou obslužnou komunikací, vychází nárůst intenzity o více než 700 %, což znamená, že úprava příjezdu musí být hotová hned na začátku realizace, ne až s náběhem provozu. Na úseku Dolní Lutyně až Bohumín vychází nárůst osobní dopravy o 41,6 % a nákladní o 130 %, z čehož plyne, že bez přeložky silnice I/67 vzniknou kongesce. Z modelu vzešlo devět konkrétních doporučení k mitigaci.

Jak to bude vidět

Otázku, jestli bude hala vidět z obce, nelze zodpovědět procházkou po poli. Zpracovali jsme geodetickou analýzu viditelnosti nad digitálním modelem povrchu v perimetru 5 kilometrů, sestaveným z dat ČÚZK a polského GUGiK, tedy z mračen bodů pořízených mezi lety 2013 a 2019. Protože podoba areálu nebyla známa, počítali jsme obálku budov v maximálních rozměrech s výškou haly místy až 35 metrů, tedy vědomě nejhorší variantu. Analýza porovnala tři scénáře, současný stav, stav po realizaci a stav s valem a náhradní výsadbou. Rozdíl mezi druhým a třetím scénářem je přesně to, co lze po investorovi požadovat.

Co to udělá s krajinou

Ekosystémové služby jsme vyhodnotili podle evropských metodik MAES a referenčně TEEB ve čtyřech třídách. Výsledek není jednosměrný a studie to nezakrývá. Produkční funkce klesá o 245 hektarů orné půdy druhé a třetí třídy ochrany a o 22,5 hektaru hospodářského lesa, kulturní služby ztrácejí charakter nivní zemědělské krajiny. Regulační funkce se naopak mírně zlepšuje díky nové výsadbě a absorpční schopnosti ploch. Právě tenhle typ závěru se bez dat obhajuje nejhůř, protože ho každá strana sporu chce mít jednoznačný.

Z popisu území na model budoucnosti

Teprve popsané území umožnilo přejít od diagnózy k prognóze. Ekonomické dopady jsme spočítali input-output analýzou nad symetrickými tabulkami v metodice ESA 2010, tedy modelem, který zachytí, jak se investice šíří mezi odvětvími. Ocenění socioekonomických dopadů je vedeno v souladu s metodikou CBA používanou v ISKP, s referenčním obdobím 30 let do roku 2056 a diskontní sazbou 4 %. Do modelu vstupuje řada parametrů, které jsou vědomě konzervativní. Mezní sklon ke spotřebě 0,7 místo reálnějších hodnot, 80 % nových zaměstnanců jako substituce z jiných zaměstnání, u nichž se oceňuje pouze mzdový rozdíl, a nezaměstnanost ponechaná na úrovni roku 2023.

Vedle růstu produkce model počítá i s tím, co investice udělá se mzdami v okolí. V první etapě se předpokládá tlak na mzdy u 7 % zaměstnanců v relevantních odvětvích spádového území, počítáno z projektovaného stavu roku 2028, tedy u 9 196 lidí, kteří pro investora nikdy pracovat nebudou. U obou etap jde o 15 % ze stavu roku 2035, tedy o 19 106 lidí, v dlouhodobém horizontu až o 19 % zaměstnanců v území. Odhadovaný roční nárůst mezd vyvolaný zónou činí 3,5 mld Kč. Pro obce je tohle podstatnější číslo než počet pracovních míst v areálu, protože se týká jejich vlastních obyvatel.

Co z toho měla obec

Dopadová studie není užitečná tím, že spočítá miliardy. Je užitečná tím, že z nich udělá věty, se kterými může starosta jít na jednání s ministerstvem, s krajem, s investorem i na veřejné setkání s vlastními obyvateli. Následující převod z dat na odpověď je jádrem celé zakázky.

Součástí odpovědí jsou i ty nepříjemné. Studie explicitně pojmenovává riziko zhoršené dostupnosti bydlení, protože růst cen nemovitostí by měl zrychlit o 1 až 2 procentní body ročně nad současné tempo, a s tím spojené riziko gentrifikace. Pojmenovává i tlak na firmy s nízkými mzdami, které na mzdovou konkurenci nedokáží reagovat. Hodnota majetku současných obyvatel jádrového území přitom kumulativně roste o 1,39 mld Kč, což je pro tytéž obyvatele efekt opačný. Bez dat by se z tohohle stal spor o dojmy.

Krátkodobý horizont je prvních 5 let od zahájení výstavby, střednědobý 10 let provozu, dlouhodobý až 20 let provozu. Výchozí odliv obyvatel z kraje činí 2 504 osob ročně, jde o průměr let 2010 až 2023 bez ukrajinské migrace. Rozpětí u snížení odlivu se v delších horizontech rozšiřuje směrem dolů kvůli rostoucí nejistotě odhadu, horní mez zůstává stejná.

Bez datového modelu území by studie byla sadou názorů

Na začátku byly jen dvě známé veličiny a velmi silné emoce na všech stranách. Datový model území udělal tři věci, které by jinak nešly. Zaprvé určil, kde vůbec dopad měřit, protože bez izochron by se počítalo na hranicích, které nikdo nepřekračuje jen proto, že jsou na mapě. Zadruhé nahradil chybějící parametry investice odvozením z toho, co o území víme, takže odhad počtu dětí ve školkách nevznikl úvahou, ale výpočtem z počtu osob k usazení, ze struktury domácností a z rejstříkových kapacit ponížených o deset procent, protože se roky neaktualizovaly. A zatřetí dal každému číslu dohledatelný původ, takže se o něm dá vést spor věcně.

Model je proto navržený jako živý. Ke studii je přiložen zdrojový datový soubor, ve kterém lze vstupní parametry měnit, a doporučení výpočty v čase aktualizovat, jakmile budou k dispozici přesnější data. To je pro obce a veřejnou správu zásadní rozdíl proti běžné analýze. Až bude znám skutečný investor, jeho technologie a harmonogram, nezačíná se od nuly. Přepíšou se vstupy a výstupy se přepočtou.

Stejně vědomě studie pracuje s tím, co nespočítala. Oceněny jsou čtyři socioekonomické dopady, pracovní místa při výstavbě, pracovní místa v provozu, vyvolaný růst mezd v okolí a zvýšená spotřeba obyvatel. Snížení míry exekucí, pokles vyplácených sociálních dávek nebo posílení občanské společnosti do modelu nevstupují, přestože je studie pojmenovává, protože je nelze věrohodně ocenit. Výsledná čísla jsou tím pádem spíš spodní hranicí než reklamou.

Jedna studie, čtyři části, použitelné po částech

Výstup je členěný tak, aby se dal používat po kusech. Obec potřebuje jiné kapitoly než kraj a kraj jiné než ministerstvo. Každá část přitom stojí na téže datové základně, takže si čísla mezi sebou neodporují.

Postup se dá zopakovat pro jakoukoli velkou investici a jakékoli území v zemi. Srovnávací základna pro všech 206 správních obvodů existuje, rok po roce, takže část práce, která by jinak zabrala měsíce, je otázkou dnů. Zbytek je poctivé vymezení území, hloubkové analýzy tam, kde na odhad není spolehnutí, a ochota napsat i to, co si zadavatel číst nechce. Pokud před podobným rozhodnutím stojí i vaše území, ozvěte se nám. Začíná se daty, která už existují.